Náš tým

Naši koňští terapeuté

Orin

Orin DW * 30.6.2012 

Fríský kůň

Orin je zatím nejmladší, nejveselejší a nejenergičtější člen stáda. Kašpárek, kterému hrají v očích čertovské plamínky, ale nadšený z kontaktu a jakékoliv práce/akce s lidmi. Takový náš "snaživec". Citlivá duše, která někdy ne úplně ovládá svoje tělo.


Dorian

Dorian DW * 19.2.2009 

Fríský kůň

Starší bratr našeho "Hujera", už má rozum, miluje hlavně děti a udělal by pro ně první poslední. Je vážnější a rozvážnější, nikam se necpe dopředu. Je to dobrák s velikým srdcem, ale když mu něco nejde, dokáže se slušně rozzlobit. Bohužel trpí letní vyrážkou, a tak si o drbání říká někdy razantněji, než by se na jeho kila slušelo.

Princ

Happy Prince * 28.3.2003 

Anglický plnokrevník

Zakládající člen našeho stáda, čehož si je dobře vědom. Je to už postarší dobře vychovaný gentleman, který ví, kde je jeho (i ostatních) místo. Je hodně citlivý a někdy reaguje až přehnaně, není třeba se na něj mračit, on dobře ví...

Karin

Karin fan Unia State * 21.5.2003 

Fríský kůň

Karin je hlavně dáma, a zároveň matka Doriana a Orina. I když se tváří, že tam není, ze zálohy tomu tak trochu šéfuje. Ze začátku se snažila šéfovat i nám lidem, ale poté, co jsme si to vyjasnili, je z ní teď skvělá klisna, která už nevraždí (snad jen občas výjimečně pohledem) a miluje hlazení a kontakt. Bohužel trpí artrozou, takže někdy kulhá, ale ve svém "důchodu" je spokojená a občas se nechá strhnout i ke hrám ve cvalu.

Tessi

Tennessee * 28. 5. 2020 

Welsh cob typu C + Český teplokrevník

Tessi je mladá kobylka ve výcviku, kterou zařazení do našeho tmavého stáda teprve čeká. V dospělosti bude dosahovat khv okolo 150cm, bude tedy v hipoterapii využívána hlavně pro dětské klienty.

Naši lidští terapeuté

Eva Dlauhoweská

Vystudovala jsem Vyšší sociálně pedagogickou a teologickou školu JABOK a Sociální a pastorační práci na ETF UK.

V letech 2002-2003 jsem v rámci práce na Lince Bezpečí absolvovala kurz Rogersovské psychoterapie a poradenství. V letech 2003-2008 jsem pracovala v několika zařízeních o.s. SANANIM (K-centrum, CADAS a TK Němčice), díky čemuž mi byla přiznaná odborná způsobilost k výkonu zdravotnického povolání adiktolog. V letech 2005-2010 jsem absolvovala sebezkušenostní část psychoterapeutického výcviku v dynamickém směru. Mezi lety 2005-2007 jsem byla dobrovolníkem v o.s. Zajíček na koni, jehož hlavní náplní je terapie jízdou na koni, a který mne vůbec přivedl do světa koní. 

V roce 2016 jsem se stala certifikovaným instruktorem HPSP (Hiporehabilitace v pedagogické a sociální praxi). Mezi tím vším jsem se stala matkou čtyř bezvadných dětí. V roce 2021 jsme si Anetou Ira splnily letitý sen a založily spolek ViaEqui. V roce 2023 jsem si u ČHS dodělala kurz Hipoterapie v psychiatrii a psychologii.

Aneta Ira

U koní se pohybuji od dětství a vždy byli můj svět. Pravou sílu koní jsem však poznala až na gymnáziu, kdy jsem začala vozit holčičku s Leighovým syndromem. Díky ní jsem vystudovala fyzioterapii a začala se na koně dívat jako na tvory, kteří dokáží lidem pomáhat a léčit.

Pracovala jsem jako fyzioteraput v soukromé ordinaci ve Strakonicích, poté v Nemocnici Písek, odkud jsem odešla na mateřskou. Jsem maminkou třech skvělých dětí, díky kterým jsem roku 2014 založila Lesní mateřskou školu Remízek, ve které dodnes působím jako ředitelka a zároveň jako pedagog.

Jsem atestovaný fyzioterapeut, a mimo jiných odborných kurzů v oblasti fyzioterapie, mám ukončený kurz "Hipoterapie ve fyzioterapii a ergoterapii" pod ČHS (Česká hipoterapeutická společnost).
Je mi ctí být součástí týmu ViaEqui.



Kamila Tesařová

Vystudovala jsem obor fyzioterapie na Jihočeské univerzitě, který jsem ukončila v roce 2009. Od té doby pracuji na rehabilitačním oddělení ve Volyni. Jsem absolventkou mnoha odborných kurzů ve fyzioterapii. S hipoterapií jsem se poprvé setkala na své praxi v Jánských Lázních. V té době jsem ještě nepomyslela, že bych se této terapii mohla věnovat. Do ViaEqui jsem se dostala "náhodou", a to když Eva zavolala mojí kolegyni a ptala se jí, jestli by nevěděla o fyzioterapeutce, která by měla zájem v tomto oboru pracovat. Nikdy mě nenapadlo, že bych mohla mít takové štěstí a skloubit své odborné znalosti s mým celoživotním obdivem k těmto úžasným tvorům. 

Johanka Dlauhoweská

U koní jsem vlastně úplně od malička, protože koně jsme měli doma ještě než jsem se narodila. Nejdřív mě vozila mamka, po které jsem zdědila lásku ke koním. 

Od šesti let jsem se pak začala učit jezdit pod skvělou trenérkou tady kousek od nás (učí mě stále). Co jsem se naučila tam, jsem si pak doma zkoušela se svým milovaným Happy Princem. Teď spolu tvoříme nerozlučnou dvojku, a jezdím a pracuju ze země v podstatě už jen s ním. 

Baví mě pomáhat při terapiích. Buď vodím druhého koně, na kterém se můžou svézt sourozenci dětí, co k nám chodí na terapie, nebo pomáhám, když přijede skupina, a pak jsme tady s Princem pro ně. 

I když ještě nejsem dospělá, mamka říká, že jsem plnohodnotným členem našeho týmu ViaEqui.



Kateřina Pelíšková

Vyrostla jsem na okraji Prahy a koně byli od malička moje vášeň. Hned jak to šlo, začala jsem se o ně starat v nedalekém hřebčíně Xaverov, kde býval dlouhá léta významný chov anglického plnokrevníka. Tam jsem pochytila i základy jízdy na koni a rozhodla jsem se studovat na Střední zemědělské škole v Brandýse nad Labem. Časem ale v mém životě zvítězila láska k hudbě, která se stala i mou profesí – v současnosti hraju na elektrickou kytaru v kapele Gaia Mesiah. Koně však nikdy z mého života nezmizeli. Sen o vlastním koni jsem si splnila už dávno a pohybovala jsem se v prostředí parkurového i dostihového sportu, zkusila klusáckou sulku i westernové ježdění. Vzhledem k tomu, že jsem přesídlila do Pošumaví, kde s manželem vychováváme jednu dceru, mám nejraději pohodové vyjížďky po lesích se svým poníkem Bobíkem. Pomáhat při hipoterapii je pro mě novou cennou zkušeností, možností být s koňmi stále v kontaktu a potkávat se s příjemnými lidmi.