Zpětné vazby od vás...

"Moje cesta ze tmy: Dnes to bylo naposledy... (2. díl) ❤️🐴 (začátek příběhu viz níže)

Když jsem vám minule psala o tom, jak mi po pracovním úrazu Sudeckův syndrom obrátil život vzhůru nohama, končila jsem momentem, kdy jsem v největších bolestech objevila článek o paní Dlauhoweské a její hipoterapii. Dnes bych vám chtěla povědět, jak tento příběh pokračoval.
Když jsem v únoru k paní Evě a jejím koníkům přišla poprvé, byla jsem na tom psychicky tak zle, že se mi honily hlavou ty nejtemnější, sebevražedné myšlenky. Moje počáteční skepse, že "tohle přece nemůže fungovat", byla ale naprosto špatná. Už při druhé terapii mi koníci ukázali, jak obrovskou sílu v sobě mají, a postupně se mi začala vracet ztracená důvěra.
Pokaždé, když jste s koněm, musíte být stoprocentně "tady a teď". Kůň si toho momentu neskutečně váží. Nemusíte se ho ani dotýkat, nejdůležitější je tam s ním zkrátka jen BÝT. Po každé terapii jsem byla obrovsky unavená, chtělo se mi spát, ale v té únavě se mi neuvěřitelně čistila hlava a srovnaly se mi myšlenky zpátky tam, kam patřily.
A jak šel čas dál a moje psychika se rovnala, přišla paní Eva s úžasným nápadem – nastal čas sednout si přímo do sedla! Z koňského hřbetu je vždycky ten nejhezčí pohled na svět. Člověk se tam učí nekoukat dolů před sebe, ale dívat se do dálky. Zjistíte, jak správně rehabilitovat, jak si zpevnit pánevní dno a jak cvičit. A to nejhezčí je, že vám ten kůň předá své úžasné teplo a klid. Na téhle vlně bych chtěla moc poděkovat i kolegyním Anetě a paní Kamile. Díky nim se mi z koňského hřbetu úžasně rozproudilo pánevní dno a uvolnila se celá záda.
Největší poděkování ale patří mým čtyřnohým doktorům, protože každý z nich mě naučil přesně to, co jsem v danou chvíli potřebovala:
Princ: Můj první průvodce. Bylo krásné ho pochopit a ohřát si o něj své bolavé ruce. Princ mi svým klidem pokaždé říkal: "Neboj se, všechno bude dobrý."
Karinka: Fríská kobylka, která je daleko vyšší a větší než Princ. Karinka mě jako starostlivá máma zbavila strachu z velkých koní: "Buď v klidu. I když jsme velcí, nejsme zákeřní. Nemusíš se bát."
Dorian: Kůň, který mi ukázal životní cestu. Naučil mě najít vnitřní klid a odreagovat se, protože nervy máme jen jedny – a nemá smysl se mračit na něco, co zrovna nemá řešení.
Tessi (Tesík): Ta mi ukázala cestu čisté energie a naučila mě, že méně je někdy vlastně více.
Orin: Přišel jako poslední a dal mi nesmírně důležitou lekci – naučil mě nastavit si vlastní osobní hranice, přes které nikdo nemá právo přejít.
Dalším nesmírně důležitým momentem na téhle cestě byla podpora mojí maminky a mého přítele. Střídali se, aby se mnou mohli na hipoterapii pokaždé jet a byli mi oporou v mé únavě. Bez nich by to nešlo a moc jim děkuji.
Pokud někdo z vás právě teď váhá, zda hipoterapii podstoupit, nebo máte z koní strach (podobně jako já po svém starém úrazu z dětství), chci vám ze srdce vzkázat: Určitě do toho běžte! Učte se toho koně vnímat. Ale pamatujte na to nejdůležitější – pokud tomu nebudete věřit, fungovat to nebude. Ne nadarmo se totiž říká: "Věř a víra tvá tě uzdraví."
Když jsme pak s paní Evou chodily přímo mezi koňmi, z každého z nich jsem si vzala to, co jsem potřebovala, a zároveň jim předala to své. Koníci byli nesmírně hodní, klidní, nechali se drbat, hladit a dávat si pusy. Když jsem si k Tessi podřepla, přišla mě pozdravit čumáčkem, a když jsem se zvedla, krásně se přede mnou protáhla. Stála jsem u její zádi a drbala ji v naprosté pohodě. Byla to právě Tessinka, která mě pak nechtěla vůbec pustit k ostatním, protože chtěla být jenom se mnou a myslela si, že ten den budeme zase pracovat spolu. Někteří koně vás dokonce i obejmou – to je něco naprosto nadpozemského, co nepochopíte, dokud to sami nezažijete. U Karinky to bylo také úžasné. Princ zase zvědavě pokukoval pod Karinkou, jestli už jdu za ním, a Orin s Dorianem byli neuvěřitelně hodní. Nakonec jsem stála uprostřed těch pěti velkých zvířat úplně sama bez špetky strachu. Paní Eva mě totiž naučila techniku "měkkých očí", díky které dokážu vnímat svět a koně s naprostým klidem.
Dnes to bylo velice, velice emotivní loučení. Brečela moje mamka, brečela jsem i já. Nebyly to ale slzy z donucení nebo nějaké hrané divadlo. Bylo to hluboké, upřímné a stýskavé loučení, protože vím, že jedna nádherná kapitola končí. Ale především to byly slzy obrovského štěstí a uvědomění. Když si člověk promítne, v jaké tmě byl v únoru a kde stojí teď, emoce prostě musí ven. Navíc vím, že teď už musím jít dál a uvolnit místo někomu jinému, kdo pomoc paní Evy a koníků potřebuje stejně zoufale, jako tehdy já.
Než jsem se vydala naposledy sama do stáda, paní Eva přinesla knihu a terapeutické karty "Kůň – zrcadlo lidské duše". Rozložila je přede mě s tím, ať si vyberu, které se mi líbí a jak je vnímám. Vybrala jsem si jich šest. A ty karty naprosto přesně ukázali celou moji cestu – to, jak zlomená a zdrcená jsem na začátku přišla, a kde stojím teď. Vím, že ta cesta přede mnou nebude vždycky sluníčková. Občas bude hrbolatá, ale já už dnes vím, jak se k tomu postavit.
Dnes to byla moje závěrečná terapie u paní Evy, protože se mi otevírá nová kapitola. V současné době už chodím ke své kamarádce a jezdím na její kobylce. Po dlouhých 18 letech jsem se vrátila zpátky do sedla a regulérně jezdím! Je to něco úžasného. Ta energie, ten klid, možnost učit kobylku nové věci a vnímat ji... To jsou nepopsatelné zážitky. V tu chvíli je ten čas jen váš a nemyslíte na nic jiného. Na koni zkrátka musíte být hlavou přítomní, jinak si to neužijete vy ani ten kůň.
Všem, kteří právě teď váhají, nebo prožívají nějaké ukrutné bolesti – nebojte se o tom otevřeně mluvit. Podstupte tuhle psychoterapii a rehabilitaci s koňmi, neskutečně se vám uleví. Ale musíte tomu otevřít srdce a věřit. Já pevně věřím, že tito čtyřnozí doktoři pomohou ještě spoustě dalších lidí.
Z celého srdce děkuji paní Evě Dlauhoweské, Anetě, Kamile a celé té koňské rodině za to, že mi zachránili život. Vždycky se sem budu strašně ráda vracet, jen tak se na ně podívat, přivézt jim mrkev a říct: "Ahoj, jak se máte?" Vděčím vám za všechno. Jsem zpátky ta sebevědomá ženská jako dřív. Naučili jste mě vnímat svět jinak, dali mi klid a vrátili mi samu sebe. Nikdy nezapomenu. Kdo by to byl v tom únoru řekl... ✨❤️🐴"

V.J., 2026

klientka HTP

"Jak to všechno začalo... a jak mi koně vrátili naději
Často se mě lidé ptají, jak se s mým onemocněním žije. Odpovím stručně: Velmi špatně. Bez podpory mých blízkých bych dnes vůbec nedokázala fungovat.
Všechno to začalo před dvěma a půl lety v zaměstnání. Nešťastně jsem upadla a utrpěla kontuzi ruky. Následovaly rehabilitace, jenže místo zlepšení se začal rozvíjet Sudeckův syndrom. Toto onemocnění vám defacto zničí život. Už zkrátka nefungujete tak, jak jste byli zvyklí.
Sudeck chodí v záchvatech. Postižená končetina neustále bolí, což se odrazí na psychice. Ruka otéká, je studená, nemůžete s ní pohnout. Je extrémně citlivá na různé látky – od chemických až po obyčejné oblečení nebo sluníčko. Nemoc mě úplně vykolejila ze sportu. Dřív jsem strašně ráda hrávala squash a badminton. Teď už si o tom mohu nechat jen zdát. Jsem ráda, když doma zvládnu něco málo uvařit, s těžším úklidem nám musí pomáhat paní.
Jak nepředvídatelné to je, jsem zažila zrovna nedávno. Stačilo večer zvednout kabel od nabíječky na telefon a vzala mě ukrutná ataka. Do ruky mi vystřelila šílená bolest, vyskákaly mi po ní boule a celá pravá ruka otekla.
Tuhle noc jsem kvůli bolestem moc nespala, ale když už se mi podařilo zabrat, zdálo se mi o koních. Tato zvířata miluji už od dětství. A to i přesto, že se tehdy stala nehoda – ne mojí vinou a ani ne vinou toho zvířete – kdy mě kůň kopl do obličeje a pošlapal mě.
A pak přišla neuvěřitelná shoda náhod. Druhý den, stále v bolestech a po probdělé noci, jsem objevila článek o paní Dlauhoweské a jejím příběhu o hipoterapii.
Byla sobota odpoledne, když jsem vzala telefon a volala paní Evě, zda by bylo možné u ní hipoterapii zkusit. Volala jsem jí v době, kdy už jsem byla úplně fyzicky i psychicky vyčerpaná, i když jsem měla nastavenou farmakologickou léčbu. Chci paní Evě moc poděkovat, že ten telefon zvedla a v návaznosti na náš hovor mi dala brzký termín na moji první terapii.
Byl pátek a my se vydaly s mojí maminkou "na zkušenou". Emoce ve mně byly všelijaké, hlavou se mi honil můj starý úraz z dětství a taky pochybnosti, jestli mi to pomůže, nebo ublíží. S tímto onemocněním býváte skeptičtí, zvlášť když si projdete tolika věcmi a nic nezabírá. Když jsme přijely, viděla jsem pět koní a pamatuji si, jak si mě Dorian prohlížel. Moje první slova k mamce byla, že ke koni nepůjdu a budu raději za ohradou.
Ale nebylo tomu tak. Paní Eva vzala Prince a začala se mnou pracovat. Hladila jsem ho, čistila a překonávala strach. Cestou domů se mi zdálo, že to přece nemůže tak rychle zabrat, ale řekla jsem si, že zkusím ještě další lekci. Kůň nás totiž vlastně zrcadlí.
A ejhle! Přijely jsme domů, já začala být příjemně unavená, z ruky opadával otok a bylo mi lépe. Nechápala jsem, jak je to možné. Začala jsem si vyhledávat informace a zjistila jsem, že v Německu a Rakousku se v léčbě Sudeckova syndromu koně běžně využívají. Kdyby mi ještě před třemi měsíci někdo řekl, že koně sama vyčistím, řekla bych mu, že je blázen.
Tímto bych chtěla znovu strašně moc vyzdvihnout a poděkovat koním a paní Evě Dlauhoweské za to, jakou se mnou mají trpělivost. Dnes dokážu jít s koněm na procházku, sednout si k němu, pást ho, jít s paní Evou přímo do stáda, sundat z koně deku a učit se je ovládat a rozumět jim.
Nejhezčí je, když vás kůň obejme, pozdraví nosem, podrbe se o vás nebo vám dá hlavu na rameno, jako by vám říkal: "Neboj, všechno se spraví." Když vám jen tak naslouchá a hodí vás do naprostého klidu. Jsem neskutečně vděčná, když ho mohu pohladit, vyčistit a dát mu pusu nebo mrkev, abych mu alespoň trochu splatila to, co mě učí, jak mě léčí a uklidňuje.
A jak jsem na tom současně? Díky koníkům je mi lépe. Doma alespoň zvládám něco uvařit a poklidit (na mytí oken a nábytku k nám stále chodí paní). Vždy si od koní odvážím ten úžasný klid a občas i nějaký suvenýr, jako je žíně z hřívy nebo srst – je to uklidňující a doma mě to vrací do vzpomínek a do té oázy klidu. Hipoterapii je potřeba mít jednou za týden nebo za 14 dní, jinak se všechno velmi rychle vrací. A také to není jen o tom přijet a odjet, ale i o poctivém cvičení doma.
Tímto z celého srdce děkuji všem koníkům a jejich majitelce Evě Dlauhoweské. Vždy se nemůžu dočkat další terapie. Kdo by to byl ještě před pár měsíci řekl... ❤️🐴 Enormní díky!"

V.J., 2026

klientka HTP

"Nejvíc se mi líbil společný čas s fajn lidmi a získaná úžasná zkušenost z reakcí koní na náš postoj těla a vyzařování signálů :-) Odjíždím nabitá krásnou energií z koníků i lidí, kteří je i nás provázeli :-) Rády bychom sem přijely znovu."

"Mohly jsme si zkusit vést koně bez tahání (myšlenkami) -> to bylo super. Naplňuje mne úžas, radost, ohromení. Bylo to celé skvělý zážitek."

"Nejlepší bylo, jak to po sobě intenzivně navazovalo. Jak se nám všichni snažili pomáhat a jak všichni byli hodní a že tam byli i Johanka a Justýna. Jsem ráda, že jsem si vyzkoušela práci s koňmi, bylo to úžasný a ten kolektiv lektorek u koní byl super. Jste úžasný."

"Líbil se mi promyšlený sled aktivit - představení toho, jak se propojit s koňmi, "osahání" koní, zklidnění všech účastníků, hmatový prožitek, spolupráce při vedení (pro mě nová zkušenost). Velmi milé průvodkyně vytvářející bezpečný prostor. Mám velký obdiv k tomu, co děláte (nejen s koňmi), pochopila jsem, co obnáší hipoterapie. Odjíždím příjemně zklidněná, zpřítomněná, změkčená."

"Skvělý byl příjemný lidský přístup, jasné instrukce a neustálá přítomnost a pomoc od instruktorů. Uvolnění na začátku a "napojení se" na koně. Líbil se mi osobní kontakt (hlazení) s koněm - že jsem si ho mohla hladit i po čumáku, což bych se jindy neodvážila. Cítím uklidnění, uspokojení, pocit "bytí v přítomnosti"."

"Co se mi líbilo nejvíc je těžká otázka. Všechny aktivity se spojily dohromady a utvořily úžasnou zkušenost. Jsme zklidněné a netěším se zpět do rutiny vstávání do školy."

"Cítila jsem se tu jako doma. Nejlepší zážitek byl u koní, kde jsme se učily koníka vodit a ovládat bez jakékoliv fyzické síly. Moc jsem si to užila."

"Moc se mi líbil program, nic bych nezlepšovala. Jedině více času na celý program. Líbilo se mi všechno, moc bych chtěla přijet s rodinou."

"Líbilo se mi vodění koně, uzemňování a řízená meditace u koně. Možná by se mi líbila ještě půl hodina navíc. Cítím se velmi odpočinutá, posilněná."

"Nejvíce se mi líbilo koně ovládat a vodit bez jakékoliv fyzické síly. "

"Práce s koněm pro mě byla celkově objevná, líbilo se mi všechno. A rozhodně musím říct, že jste skvělý a nesmírně sympatický "lidský" tým. Díky! Potvrdila jsem si, že stojí za to zkoušet nové věci a někdy překonat i strach a nechuť."

"Děkuji za krásná čas strávený v příjemné společnosti. Děkuji za krásný čas strávený s mojí dcerou. Líbil se mi terapeutický přesah programu. Odjíždím nesmírně unavená, ale pozitivně vyladěná."

účastnice programu pro "mámy a dcery 15+", 2026

Rodinné centrum Praha

"Jak se cítím po letošní intenzivce, kterou absolvovala naše prvosenková dcera?... Tento týden to byla terapie i pro mě. Překonala jsem sama sebe a dneska jsem poprvé v životě byla na koni. Nové uvědomění, nové přijetí a neskutečná vděčnost. Děkuji, že jsem mohla."

S.M., 2026

maminka klientky HTFE

"Maminko, byl zdalo, Mazenka jezdila konika Ojin, vejikej Ojin, Mazenka jada Ojin, Mazenka djzi se sama!"

Mařenka, 2,5 roku, 2026

sestřička klientky HTFE

"Líbilo se mi všechno, hlavně laskavý přístup ke koním i k lidem, profesionalita v nejlepším smyslu. Program ve mně hluboce zarezonoval. Odjíždím s pocitem radosti, jakéhosi uklidnění duše a se zvědavostí, co se bude dít dál, v dobrém."

"Líbilo se mi jakože jak se staráte o ty koně, a že vlastně poslouchají i cizí lidi, ta to bylo mega hustý. A že víte, co který kůň potřebuje."

"Divila jsem se, co to Princ dělá. A on mě objímal... obejmul mě asi 3x. Nevěděla jsem, že kůň může objímat!"

"Byl to nezapomenutelný zážitek, obecně všechno, jsem vděčná, díky!"

"Úžasný koncept: péče -> vzájemné nacítění -> vodění -> ježdění. Navnímala jsem energii a radost z blízkosti zvířat."

"Nejvíc se mi líbil kontakt s koňmi ze země, vnímání toho, jaké jsou to bytosti. Cítím se klidná a v pohodě a zároveň unavená (ale to vím, že je u mě po terapiích běžné.)"

"Nádhera blízkosti s koňmi, kteří jsou krásně vedeni moc fajn lidmi. Mám novou inspiraci a nové výhledy do budoucna. Díky!"

"Jsem nadšená a spokojená. Koně byli úžasní."

"Bála jsem se toho, překvapilo mě. že ti koně respektovali, když jsem se na ně soustředila (většinou). Byl to krásně strávený čas, všichni lidé byli moc milí a hodní, udělaly jste s námi hodně práce, díky."

"Nelepší byl kontakt s koňmi poslepu a jízda. Mám z toho krásné pocity a cítím klid. Všechno bylo perfektní."

"Líbil se mi program s koňmi a prostředí statku."

"S koněm poslepu to bylo nejlepší!"

účastnice programu pro "mámy a dcery 15+", 2025

Rodinné centrum Praha

ViaEqui, vám patří největší dík za vše, co pro všechny malé hrdiny děláte. Teď v dubnu je to 2 roky, co jezdíme 100km tam a 100km zpět. A dodnes jsem přesvědčená, že to má SMYSL Dodnes si pamatuju, když jsme hledali hipoterapie s fyzioterapeutem a nejbližší byli právě ViaEqui. A tak jsme se vydali na první dalekou cestu s nejasným výsledkem. Když jsem poprvé viděla ty "černé obříky" zamrazilo mě, při představě, že na jednom z nich L. pojede.... Ale víte co? Nikdy předtím jsem se nesetkala s takovou empatii zvířete, která byla a dodnes je doslova hmatatelná. A L.? Ten se zamiloval na první pohled a jízdu. A těch malých velkých zázraků za ty 2 roky, co jsem viděla, mě jen utvrzují v tom, že hipoterapie jsou zcela jedinečnou terapii. L. je na koni, přesně takový, jaký chce! Je v tu chvíli zcela svobodný a sám sebou až tady jsem viděla neuvěřitelné jiskřičky v očích, stavění na ruce, L. na všech čtyřech, a teď při intenzivkách i to, že se L. držel deky pod sebou. Vidím ho v asistovaném sedu o kterém mi na jiných hipoterapiích tvrdili, že s L. to nejde. Ale ono JDE! L. je nadšený při pohledu na koně, z písniček o nich nebo i jen z cesty k nim. Ví, že koník dělá íhahá a kopyta dělají klapy klap. Tohle všechno jsou pro mě zázraky, díky kterým vím, že je to tak správně. To všechno by ale nešlo bez úžasných dam od koníků děkuju Anetě Ira a celému týmu, že jste! Jste empatické, lidské a radujete se s námi z každých malých krůčků kupředu. Ze srdce DĚKUJU!

L.P., 2025

maminka klienta na ambulantní HTFE i intenzivní hipoterapeutický týden

Děkujeme s M. za celou hipo sezónu s vámi! Jsem moc ráda, že k vám můžeme jezdit, a že je to takhle v asisťáku pro M. efektivnější. Zdravíme a děkujeme i celému milému a pohodovému týmu jak dvojnožců, tak čtyřnožců i za všechnu trpělivost a ochotu, jste zlatí a máme vás rádi!

M.Š., 2024

maminka klienta HTFE

Když je možnost, na hipošce ViaEqui nechám svézt i K (zdravý bratr klientky - pozn.). Dneska jsem si tak nějak uvědomila, vzhledem k tomu, jak jsem imrvére napružená, že po dobu, kdy jsou obá dvá v sedle, já najednou jakoby vypnu a jsem v pohodě a vlastně ani nepřemýšlím nad všema různejma číčovinama, že je to vlastně takhle terapie i pro mě...🤫🫢 A to je fajn.

S.M., 2024

maminka klientky HTFE

Dorian s L. tvoří naprosto dokonalou souhru❤️
Pod vedením těch nejsrdečnějších dam, koukám na zázraky v přímém přenosu.
Není pro mě totiž nic tak krásného, magického jako vidět L. šťastného a hlavně, alespoň na chvíli SVOBODNÉHO❤️ je v tu chvíli přesně tím, kým být zrovna chce❤️🥰
❤️ Miluju a děkuju ❤️

Ta slova ani z daleka nevyjadřují, co cítím. Jsou to pro mě jedinečné, výjimečně okamžiky, když je L. s Dorianem🐎❤️

L.P., 2024

maminka klienta HTFE

Máme za sebou první intenzivní hipoterapii. Bylo to úžasné. Počasí docela vyšlo, krom pondělka… To byl V. trochu uplakaný jako to počasí, ale holky terapeutky to s nim zmákly. Dokonce mu i zpívaly.

Tak přejeme krásné prázdniny a na podzim na shledanou❤️🐎 Děkujeme, ženy. Jste úžasné.

M.A., 2024

maminka klienta HTFE na intenzivní hipoterapeutický týden

"Program s koňmi se nám velice líbil, i když jsme postrádaly malé svezení na koni. Nejvíce se nám líbil vztah koně a člověka - síla myšlenky a vůle, která se promění v čin. Je skvělé poznat něco nového, aktivně strávit čas. Odjíždím s pocitem vděčnosti a síly, kterou jsem načerpala."

"Nejvíc se nám líbil kontakt s koňmi. Tenesi byla úžasná ❤️. Mám dobrý pocit z toho, že se člověk musí rozhodnout a jít za tím."

"Nám se líbilo všechno, ale hodně fajn byla ta hra s písmenky. Škoda, že nás přerušil déšť, ale za to nikdo nemůže. Bylo to moc hezké, líbilo se nám tu."

"Líbí se mi krásný a citlivý přístup ke koním, který jsem viděla a vnímala. Postrádala jsem jízdu na koni, ale líbila se mi hra s písmeny."

"Nejlepší byla možnost být s koňmi v krásném prostředí a v blízkém kontaktu. Jsem vděčná, vážím si té možnosti tady být, mám radost z koní a přírody a z lidí."

"Nejvíc se mi líbil kontakt s koňmi a hra s písmeny. Bylo to krásné!"

"Nádherné prostředí, příroda, hrozně sympatičtí pracovníci a paní majitelka :-) Dorian, hra s písmenky a napojení na koně. Možná bylo málo času, bylo by fajn se s koněm sblížit ještě víc. Odjíždím s krásnými pocity a že chci koně/terapeutického koně."

"Koně jsou vždycky podle mě ten hlavní bod tohohle pobytu, ale za mě se mi vždycky asi nejvíc líbí tohle zázemí a že tu potkám nové lidi. Mrzelo mě, že jsme na koních jezdit nemohly, ale jinak bylo všechno skvělý. Cítím se hrozně vděčně, že jsem zase mohla přijet."

účastnice programu pro "mámy a dcery 15+", 2024

Rodinné centrum Praha

"Jestli něčemu opravdu věřím, že pomáhá, tak koním... Dnes poprvé u ViaEqui. Nádherné místo, skvělá děvčata se skvělým přístupem a já jsem naprosto nadšená. E. se jakože těšila, pořádně ale netušila, co jí čeká. Každopádně ten výraz radosti, kdy poprvé usedla na Dorianka a on vykročil, byl opět k nezaplacení."

S.Z., 2023

maminka klientky HTFE

Díky za krásné fotky, ale to je tou nádherou kolem i energií vašich koní, pro mě to byla dnes úplná meditace. A dětem se také moc líbilo, "zlobivý" O. mi několikrát připomněl, ať ho příště vezmu zase s sebou.

J.S., 2023

vychovatelka z dětského domova s dětmi na HPSP

"Dnes to bylo opět super. Jako bychom doteď bloudili ve slepých uličkách, a až skrze Vás a Doriana ta cestička někam vede. Uchovala si tu pohodu a pár úsměvů až doteď. ... Ještě Vám musím přiznat, že jsem minule i dnes měla slzy na krajíčku, když jsem L. viděla s Dorianem....jako když se matka dojímá na svatbě nebo maturáku."

J.C., 2023

maminka klientky na HTP

"T. nadšený, pořád o tom vypráví, o tetách i koních a zpívání :-) To se ještě nikdy nestalo :-)"

T.Z., 2023

maminka klienta na intenzivní hipoterapeutický týden

"Jsme rádi že jsme se mohli stavit aspoň na skok, (když jsme nemohli na celý intenzivní týden,) dodnes má L. krásně uvolněné kyčle."

L.L., 2023

maminka klienta na ambulantní HTFE

"Nejlepší bylo "jednoduché" bytí s koňmi. Že jsme jen nepřišly a nejezdily na nich, ale že jsme s nimi byly v bližším kontaktu. Taky ležení na koních bez sedla. Možná by bylo ještě dobé říct na začátku, co koně dělají, když se jim něco líbí, a co dělají, když se jim něco nelíbí. Cítím uvolnění, radost, sebedůvěru."

"Je skvělé, že se na nikoho nespěchalo, že když někdo měl strach, tak nemusel nic, mohl mít času kolik chtěl. Díky tomu od teď miluju koně! Byla bych ráda, kdybychom se mohli na koních více povozit. Ale bylo to naprosto geniální. Já měla neskutečný strach z koní, ale od teď bych si nejradši Karču nebo Prince vzala domu. Děkuju moc za všechno."

"Nejvíc se mi líbila pro mě naprosto odlišná práce s koňmi. A možnost naladění se na koně. Odjíždím s báječným uvolněním."

"Líbila se mi možnost cítit se u koní bezpečně, přirozeně, radostně; možnost se jich dotýkat. Důležitý byl pro mne dojem z Evy a jejích dětí a jejich bytí s koňmi a reakce na nás, které vzbuzují důvěru. Odjíždím s krásnými pocity a touhou se vrátit."

"Nejvíc se mi líbila hra Cukr, káva, limonáda. A být tak blízko koně. Čekala jsem, že alespoň chvilku na koni pojedu. Bylo to nádherný :-)"

"Celkový přístup k věci, ležení na koníkovi, jak byly kobylky spokojené, samé jste všechny sympatické. Možná by nám více vyhovovala komornější skupina, ale užily jsme si to moc. Koně jsou fascinující tvorové. Děkujeme moc."

"Líbilo se mi lehání na koni, chtěla bych více jezdit. Odjíždím s krásnými, příjemnými pocity."

"Nejvíce se nám líbilo ležení na koních. Také se nám líbila hra cukrkávalimonáda... Bylo to nádherné. Koně byli překrásní a trpěliví. Máme radost, že jsme tu mohly být-"

"Líbila se mi relaxace na koni. Minulý rok jsme se na koni svezly - to mi chybělo :-). Díky."

"Nejlepší byla asi ta chvilka na uvolnění, uvědomění si, že jsme tu... Jsme uvolněná, odpočinutá, budu ráda, kdybychom přijely zase za rok."

"Ležení na koních byl nejlepší, pouze mi chybělo, že jsme se na koních ani neprojeli. Mám velmi krásné pocity."

účastnice programu pro "mámy a velké dcery", 2023

Rodinné centrum Praha

"Naše paní terapeutka poznala změnu, že teď chodíme k vám, pravidelně, na hipoterapie."

E.B., 2022

maminka klientky HTFE

"Dnes jsem zažehnala díky vašemu programu operaci odstranění dělohy. Ani nevím, jak vám poděkovat. Mám neskutečnou radost."

L.Š., 2022

klientka HTFE

"Zkoušela jsem Prince zacouvat, ale nechtěl. Tak jsem to zkusila znovu a zase nic. Cítila jsem, jak ve mně stoupá vztek. A uvědomila jsem si, že mám zaťatý ruce. Přestala jsem a udělala asi 30 kroků, během nich jsem se uklidnila. A pak mi zacouval na jemný ťuknutí prsteníčkama."

Eliška, 11 let, 2022

klientka HPSP

"Strašně se mi líbilo vedení koně. Pocit toho, že si musím urovnat myšlenky, aby kůň věděl, kam chci jít. Trochu mi to kazila zima, ale s tím se nedá nic dělat. Cítím se naprosto unešená. Děkuji."

"Velmi příjemně mě překvapila netradiční práce s koňmi. Byl to hluboký zážitek. Nápad hry s koňmi byl skvělý. Odjíždím s klidem v sobě a radostí nad bytím. Děkuji."

"Jízda na koni, vedení koní i ostatní aktivity byly krásné. Cítím se odpočatá, dobře naladěná. Děkuji."

"Nejvíce se mi líbilo, jak se koně krásně a velmi klidně chovali, a že u nich byl krásný klid. Odjíždím s překrásnými pocity."

"Krásní koně :-), romantická "kulisa", jízda na koni a kontakt s ním. Jen byla zima :-). Bylo to moc krásné, užily jsme se (i si) to s dcerou."

"Líbil se mi hodný kůň, povzbuzení, vedení, vysvětlování, celkové pojetí. Bylo to ozdravující, cítím vděčnost, spokojenost."

"Neumím vybrat, co se mi líbilo nejvíc. Příchod ke koním. Meditace všímavosti - silná (naše holky to docela nebavilo, ale pro nás matky to bylo moc důležité). Okamžitá láska ke Karin, která nás opečovávala... Všechno know-how od Vás a paní fyzioterapeutky bylo super, vodění Karin i hrátky s Orinem byly super zábavné, byla jsem tam šťastná, a za to moc děkuju. Chtěla bych být čas od času v blízkosti koní..."

"Moc se mi líbilo, že jsme měli dost času se s tím koněm sblížit. Taky se mi líbilo, že jsem mámu mohla na koni vést. Na koni jsem jezdila už dřív a vždycky jsem na koně chtěl vzít i rodiče. Meditace na začátku mi přišla možná trochu dlouhá a na konci pro mě bylo těžké se soustředit, ale i tak to bylo fajn. Odjíždím s pocitem, že bych znovu chtěla jezdit na koni."

"Nejvíce se mi líbilo setkání s koňmi. Možnost se na koníčky navázat! Děkujeme za krásné ubytování :-) Vše bylo dokonalé. Mám touhu přijet znovu."

"Líbila se mi jízda na koni. Měla jsem trochu stres, když v sedle koně byla dcera a já jí měla vodit. Celkově to ale byl pěkný zážitek."

účastnice programu pro "mámy a velké dcery", 2022

Rodinné centrum Praha